Někdo „láká“ na chytrý dům, jiný mluví o inteligentní instalaci, nebo domě. Pravdou je, že tyto výrazy jsou spíš marketingovými lákadly, na něž mnoho lidí prostě slyší. Jaká je pravda?
Ve skutečnosti se jedná spíše o systémové instalace, ve kterých se automatizují některé běžné úkony a procesy. Je úplně jedno, jestli se bavíme o celých komplexech budov, nebo o bytech či rodinných domech. Princip je stejný, jen jsou jinak obsáhlé.
Ve výsledku je velmi důležité, jak projektant, pochopil požadavky investora a jak je skloubil se svými zkušenostmi z předchozích realizací. Příkladem špatných realizací je fáma o tom, že tyto systémy neumí nikdo ovládat a dům si tak žije vlastním životem, navzdory tomu co chce uživatel. Bohužel jsem podobné instalace i sám viděl a chápu že tito lidé pak svou špatnou zkušenost posílají dál.
Pravdou je, že návrh systému je velmi odpovědnou částí celé realizace, spolu s pochopením toho, co investor od systému, krom vysokého komfortu vlastně očekává. Ve výsledku se mnoho podobných instalací velmi podobá a jediné v čem se liší, jsou drobné požadavky každého z investorů. Například v ovládání žaluzií, vjezdové brány, topení a podobně, se nedá moc věcí vymýšlet a základní principy jsou takříkajíc šablonovité, podobně jako u většiny světel v mnoha objektech. Ale pořád je zde prostor na individuální a často i originální požadavky každého investora, o čemž jsem se přesvědčil už na mnoha projektech. Osobně jsem se tedy rozhodl jít cestou individuálního přístupu a ne cestou univerzálních a předprogramovaných takzvaných „inteligentních rozvaděčů“.
Dalším velkým tématem v tomto směru, je samotný výběr systému. Existuje mnoho možných rozdělení systémových instalací. Teď se zaměřím pouze na centralizované a decentralizované systémy. Jaký je v nich rozdíl?
Z mého osobního pohledu asi takový, že při výpadku nějaké jednotky, přijdete o část funkcí. V tom si jsou oba systémy rovny. U decentralizovaného systému tento výpadek většinou neohrozí zbytek řízení, což v případě poruchy na centrální jednotce, vede ke kolapsu celého systému naráz. Ale osobně se těchto situací nějak zásadně neobávám, protože při výběru vhodného systému se to opravdu nestává. Navíc možná náprava je velmi rychlá a tak hrozí maximálně den „po tmě“. Navíc pro centralizované systémy hovoří pár technických drobností, jako jsou rychlejší komunikace, snadnější ukládání dat, nebo například jednodušší a variabilnější možnosti spojení s ostatními systémy, jako třeba propojení s EZS, topením, klimatizací, nebo dalšími podobnými systémy.
Samozřejmě je možná i kombinace těchto systémů a vidím její smysl především u rozsáhlejších projektů. Ale to je spíš na technickou debatu.
Takovým typickým příkladem centralizovaného systému, může být například systém firmy TECO, nazývaný FOXTROT se kterým jsem například realizoval už mnoho rodinných domů.
Hlavním zástupcem decentralizovaných systémů, je jistě systém KNX. Zde se navíc jedná o celosvětový projekt, s přesně stanovenými pravidly, ke kterým se hlásí i mnoho renomovaných výrobců a kde je i zaručena vzájemná kompatibilita jak mezi samotnými výrobci, tak i staršími systémy KNX, nebo EIB.
Toto je pouze jedno z mnoha kritérií sloužících k výběru vhodného systému pro váš projekt. Rádi vám pomůžeme i s vlastní realizací, nebo návrhem systému, který by naplnil vaše představy a možná i sny, co se těchto systémů týká.
KNX Patrner
chytrý dům
chytrý dům